aneb Jak na sanaci vlhkého zdiva
Pozoruhodné na živelných událostech posledních let je rychlost s jakou opadá mediální zájem o téma a především postižené. Pár dní redaktoři všech televizních stanic stojí po kotníky ve vodě a statečně moknou, škody se v televizních šotech zprvu šplhají nevídanou rychlostí do miliard (mnohdy pochybuji, zda jsou reportéři schopni odhadnou počet nul u částek, která tak lehce vyslovují). A pak… Pak povodně vystřídají vedra, teplotní rekordy, vzápětí bouřky, krupobití, předčasné volby, nevydařená dovolená v Egyptě atd.
I povodně v roce 2013 v České republice z mediálního informačního veletoku zmizely podezřele rychle, určitě rychleji než by bylo zdrávo. A při tom, rozhodně je to příležitost, která by měla být využita. Příležitost se pobavit o tom, co je vhodné či nevhodné dělat z hlediska prevence, co je vhodné či nevhodné dělat, když už nás povodně postihly, jak a čím opravovat poškozené budovy, co se osvědčilo a co ne. Možná by stálo za to udělat v celostátních médiích trochu té osvěty. Ale zřejmě těch postižených není dost. Těch co potřebují permanentně hubnout či naopak grilovat s Romanem Paulusem je prokazatelně více. A tak na osvětu zůstávají odborná periodika, firemní weby a, no ano správně, Sanační noviny. Pojďme si společně zopakovat některé osvědčené zásady, co dělat, když už nás povodně zasáhly. Jak co nejrychleji a nejúčinněji odstranit škody a pokud máme dům či stavební objekt u vody, jak případně čelit budoucím náporům vody. Abychom si mohli příště říci, že je „to v suchu“ anebo, že jsme „za vodou“.
Více v článku v PDF:
Zdroj: www.betosan.cz